Michal Bašus (na snímku uprostřed) je greenkeeper, který, když se stal součástí týmu v Kořenec Golf & Ski Resort, se postupně propracoval od brigádníka v restauraci až k hlavnímu greenkeeperovi. V rozhovoru s ním se dozvíte, co všechno obnáší práce greenkeepera a jaké výzvy se skrývají za pečlivým údržbářským zázemím pro golfisty.

Co rozhodlo o vašem přesunu přímo na hřiště?

Po zkušenostech s organizací turnajů, kde jsem si vyzkoušel i roli marshalla, mi paní ředitelka Jakubcová nabídla práci greenkeepera. Už jsem věděl, že se mi na Kořenci líbí, tak jsem si řekl – proč ne. Mou náplní pak bylo připravovat hřiště, starat se o hotely, srub a klubovnu.

A jak jste se dostal až na pozici hlavního greenkeepera?

Když hlavní greenkeeper odešel, bylo potřeba najít náhradu. Sám jsem o tuto pozici neusiloval, měl jsem pocit, že mi chybí zkušenosti. Jenže paní ředitelka spolu s mým mentorem, panem Kapešem, chtěli člověka, který není svázaný starými postupy a je otevřený moderním trendům. Nabídku jsem přijal a teď už tu působím pátou sezonu.

Co všechno má greenkeeper na starosti, co si lidé ani neuvědomují?

Málokdo si uvědomuje, kolik práce greenkeeping obnáší. Greenkeeper se nestará jen o sekání trávy, i když i to je věda. Každá plocha má svou specifickou výšku sečení. Nejcitlivější jsou greeny, které se sekají denně na pouhé čtyři milimetry. Odpaliště se sekají třikrát týdně, ferveje dvakrát. Na našem hřišti se o ferveje stará jeden člověk, což je spíše rarita, protože na jiných hřištích bývají obvykle dva. Celkově se o naše 18jamkové hřiště tedy stará pět lidí plus dva důchodci.
Ale jak jsem nastínil, greenkeeping není jen o sekání. Jsou tu i méně časté, ale klíčové údržbové práce, jako je zavlažování, pískování, prořezávání, děrování, aerifikace apod. Navíc, na rozdíl od jiných hřišť máme širší záběr, protože se staráme o celý resort.

Jaká byla práce greenkeepera dřív a jaká je nyní? Jsou v této profesi nějaké pokroky?

Greenkeeping se v průběhu let vyvinul, ale velké rozdíly v něm příliš nejsou. Hlavní změna spočívá v organizaci práce a automatizaci.

Dotkla se modernizace i hnojení...

Ano, modernizace se týká všech detailů a hnojení je skvělý příklad. Dříve se na Kořenci používaly větší dávky hnojiva během delšího období, což nebylo ideální. Dnes se zaměřujeme na menší, pravidelné dávky – konkrétně na greenech každý týden. To má pozitivní vliv na zdraví trávy a umožňuje nám to předcházet nemocem. Kdysi jsme problémy řešili až tehdy, když už byly viditelné, dnes se snažíme vše předvídat a jednat preventivně. To je jeden z velkých posunů.

Jak vypadá váš běžný den na golfovém hřišti?

Každý den začíná sekáním, a to už v šest ráno. Na hřiště vyjíždějí sekáči a bunkrovači. Kromě běžné údržby se ráno ještě zavlažují stanovené úseky, což je nejefektivnější čas, než dorazí hráči. Musíme být rychlejší než oni. Po obědě přichází na řadu další práce, různé opravy nebo úpravy, které jsou aktuálně potřeba a které hřiště vyžaduje.

Údržba hřiště a provoz resortu se v jednotlivých ročních obdobích zřejmě liší. Můžete popsat, v čem spočívají tyto rozdíly?

Na jaře tráva roste rychleji, takže sekání probíhá každý den. V létě je sekání méně časté, protože tráva roste pomaleji. To je také období, kdy bývá na hřišti méně hráčů.

Co je na vaší práci nejnáročnější, co naopak nejvíc uspokojující?

Začnu tím, co mě na této práci nejvíc uspokojuje. Je to pocit, že vidíte konkrétní výsledek své práce. Když například najedete na jamku, posekáte ji, otočíte se a vidíte výsledek. Největší satisfakcí je, když je práce dobře odvedená, když si toho ostatní všimnou a pochválí vás. Nejnáročnější částí je určitě zvládání stresu a tlaku, který sezona přináší. Klíčem je umět zvládnout všechny úkoly a to, jak se s množstvím práce vyrovnat.

Jaké jsou nejčastější mýty o údržbě golfových hřišť, pokud nějaké existují?

Jedním z nejběžnějších mýtů je, že čím více písku, tím lépe. Na některých greenech, které byly stavěny s velkým množstvím písku, máme nyní problém. Tyto greeny vysychají a vyžadují častější zavlažování. Když je písku příliš, voda se snadno prolévá do okolí, což způsobuje, že okolo greenu máme podmáčené plochy.

Z toho plyne, že máte na Kořenci vícero typů greenů?

Greeny mohou být postavené na různých typech podloží – písku, hlíně nebo třeba na bračáku. Na Kořenci máme kombinaci zmíněných greenů. Tato různorodost ovlivňuje údržbu, protože každý typ greenů se chová odlišně. Kde je písek, tráva rychleji vysychá, zatímco na hlíně zůstává vlhčeji. To vše musíme zohlednit při péči o hřiště.

Jak velký vliv má výběr trávy na kvalitu hřiště a jaké trendy se dnes uplatňují v péči o greeny?

Výběr trávy je rozhodně klíčový, protože každá daná plocha hřiště potřebuje jiný typ. Na greenech a fervejích používáme různé druhy trav. Co se trendů týče, dnes je populární kombinovat správný výběr trávy s moderními postupy, které péči o hřiště vylepšují.

Využíváte nějaké moderní technologie?

Máme vzdálené ovládání zavlažovacího systému, což je skvělé, ale například autonomní sekačky zatím nepoužíváme. Občas se o nich bavíme, ale stále preferujeme lidskou práci, a především lidské oko.

Nyní se přeneseme ke kurióznějším otázkám. Jaký nejbizarnější požadavek jste kdy dostal od golfistů?

Jednou jsem jel v elektrickém autíčku a jeden hráč mě požádal, jestli bych nemohl vypnout motor, protože prý dělám hrozný hluk.

Nejspíš byl vystresovaný, asi mu to zrovna nešlo...

Nejspíš.

Avšak ne vždy je to tak dramatické, že?

Občas potkáme i hráče, kteří nás pochválí, a to je na té práci opravdu hezké. Když zastavíme a počkáme, než hráč dohraje, často se u nás později zastaví a poděkuje za skvěle udržované hřiště. Taková pochvala potěší a člověk má dobrý pocit, že jeho práce má smysl.

Máte nějaký zajímavý příběh o zvířatech na hřišti? Kupříkladu prasata na Kořenci jsou pověstná.

Prasata jsou pro greenkeepera největší frustrace. Sice to jejich řádění lze trochu omezit, ale úplně tomu zamezit nelze, pokud bychom kolem celého hřiště nepostavili ohradník, což by bylo nejen nákladné, ale vlastně i nereálné. Takže odcházíte večer s tím, že máte vše nachystané, a ráno přijdete a najdete úplnou spoušť. Když se to stane v roughu nebo mimo ferveje, není to až tak hrozné, ale pokud se prasata dostanou na fervej nebo do okolí greenu, v tu chvíli musíme všechny mobilizovat a rychle to dát do pořádku.

Stává se to často?

Většinou jen na jaře a na podzim. Přes léto je hřiště tvrdé, takže je to rytí moc nebaví.

Platí v tomhle ohledu Murphyho zákony, když zrovna potřebujete, aby bylo před turnajem vše tip-top, přeženou se prasata přes hřiště?

Platí, ale musím to zaklepat, naštěstí jen ve velmi malé míře. Většinou je to tak, že si o víkendu dají klid, dost možná je to i tím, že je v tu dobu v areálu více lidí. Před důležitými turnaji si naštěstí nacházejí zábavu někde jinde.

Vaše hřiště je uprostřed přírody, prasata asi nejsou jediní návštěvníci...

Kromě prasat máme na hřišti i krtky, kteří si z nějakého důvodu oblíbili pět konkrétních jamek. Jelikož jsou chráněni, můžeme jen trpělivě odvážet jejich hromádky, což nám alespoň poskytuje kvalitní zeminu. Někteří zajíci jsou dokonce tak otrkaní, že když projíždím se sekačkou, vůbec neutečou a klidně mě z metrové vzdálenosti pozorují. A ráno, když se po hřišti procházejí laně, je to opravdu krásná podívaná.

Jaká byla vaše největší katastrofa nebo nepovedená úprava, která se musela rychle napravit?

Jako jedni z mála na Kořenci odklízíme sníh z greenů, pakliže podklad neprošel mrazem. I tak se ale na jaře může objevit sněžná plíseň. Jednou jsme to na jednom greenu zaspali a místo prevence jsme se museli pustit do neustálého plugování. Také se stalo, že nám na jednom greenu přestala fungovat závlaha, nikdo si toho zavčas nevšiml, takže se na greenu objevily suché fleky. Jednou jsme měli i opačný problém, kdy se dolní část puttingu přemokřila, takže jsme museli děrovat do hloubky, aby voda odtekla. Trvalo tři týdny, než se nám to podařilo uvést do pořádku.

Díky zkušenostem tedy možná včas odhalíte problém, který by ostatní přehlédli. Někomu by přišlo, že je tráva v pořádku, ale vy už byste viděl, že je něco špatně, je to tak?

Ano, za ta léta se to v oku vycvičí. Třeba ráno, když jdu sekat, vidím greeny pokryté rosou a zároveň flíčky bez ní – to je jasný signál, že ta místa potřebují víc vody. Když to zachytím včas, zarazím možný problém hned v zárodku.

Měl by greenkeeper hrát golf?

Greenkeeper nemusí nutně umět skvěle hrát, ale rozhodně by golf hrát měl, aby věci viděl i z pohledu hráče.

Co si myslíte o golfistech? Jaké jsou vaše interakce s nimi?

Problém bývají příliš brzké starty hráčů, kdy nemáme dostatek prostoru na práci. Máme svůj systém sekání. A když je hráč na hřišti, musíme náš harmonogram narušit, což vše zdržuje. Také míváme problém s náruživými houbaři, jelikož hřiště proplétají remízky plné hub.

Vnímáte nějaký rozdíl v chování hráčů k hřišti v minulosti a dnes?

Ano, určitě. Dříve byli hráči pečlivější a ukázněnější. Dnes často nevrací „řízky", neuhrabou bankry a nevypichují pitchmarky. Na druhou stranu, někteří mají snahu a zeptají se, jak správně vypichovat. Dalším nešvarem je, že si někteří hráči odnášejí drivingové míčky.

Kdybyste měl neomezený rozpočet, jaké vylepšení byste na svém hřišti udělal jako první?

Vedení zajistilo v posledních letech kompletní obnovu vozového parku, za což jsme velice vděčni. V případě neomezeného rozpočtu bych se zaměřil na zavlažování fervejí, což by hru posunulo na úplně jinou úroveň. Plánoval bych i vybudování dalšího rybníka na dešťovou vodu.

A hřiště by bylo i krásnější, a navíc by se mohla golfistům do hry přidat „oblíbená" vodní překážka, že?

Tak, tak. (smích) Vždy je co zlepšovat, nicméně pracujeme s tím, co máme, a není to vůbec špatné, ba naopak, čím dál lepší. Ne, že si můžeme vyskakovat, ale můžeme si poskočit.

Chcete něco hráčům vzkázat?

Vypichujte, vracejte řízky a ti co jsou milí, ať tak zůstanou. A ti co nejsou, ať milí jsou.

Za rozhovor děkuje Magda Jochmanová
Foto: Archiv Kořenec Golf & Ski Resort
Převzato z časopisu GOLF 3-4/2025