Není nad to, když na položenou otázku dostanete přímou odpověď, bez vytáček nebo nějakých jinotajů, že? A právě v tomto duchu probíhal rozhovor s Michalem Hlaváčem, delegovaným členem správní rady GCA – Golf Club Austerlitz.

Začněme zvolna. Představte se prosím čtenářům.

Golf hraji již od roku 1992 a od roku 2000 jsem aktivně zapojen do provozu golfového klubu ve Slavkově u Brna. S radostí můžu konstatovat, že má práce je mi koníčkem.

Práce manažera je jistě náročná. Máte vůbec čas si zahrát?

V současné době se snažím udělat si na hru více času, což je přínosné i pro celý provoz resortu, jelikož se pak na hřiště můžu podívat nejen pohledem manažera, ale i hráče. To, že se spíše řadím k rychlejším hráčům, je v tomto ohledu velkou výhodou.

Teď jste mi skvěle nahrál, zůstaňme chvíli u tématu současného trendu zkracování či zrychlování hry. Jaký na to máte názor? Chystáte nějaká opatření tohoto typu v rámci resortu?

Dle mého názoru je slavkovské hřiště dlouhé tak akorát. Jsou samozřejmě jamky, které jsou těžší. Takže, když vrcholí golfová sezona, některá odpaliště mírně zkracujeme (typicky 4, 6 a 11), čímž se hra trochu urychlí a nedochází k tzv. sukování flightů.

Je všeobecně známo, že hráči mají tendenci si někdy hru zkracovat. Dělá to u vás hodně hráčů?

Tohle považuji za nešvar. Obecně vzato, český golfista se chová jinak v Česku a jinak v zahraničí. Věci, které si běžně dovolí u nás, ho za hranicemi mnohdy ani nenapadnou. Sleduji, jak kupříkladu nemají elementární úctu k maršálovi, a častokrát si ani maršál raději nedovolí to, co má v popisu práce, aby nedocházelo k emotivním a vyhroceným střetům s hráči. K dalším typickým nešvarům patří, že se nahlásí do flightu čtyři osoby, ale přijdou jen dvě, aby se k nim nedostal někdo další. Koloritem bývá nepouštění rychlejšího flightu, neuklízení bankrů apod.
Je toho více a nejspíš to pramení z toho, že ne všichni trenéři předávají hráčům základní penzum znalostí, notabene když pak hráč pod dohledem trenéra hraje s drivingovými míčky na hřišti. To pak nějaké zkracování jamek ve stínu popsaných nešvarů vyznívá dosti marginálně.

Takže je zřejmé, odkud vítr vane.

Ano, teď mě mnozí trenéři asi nebudou mít rádi, ale na druhou stranu vůbec neuškodí, když se tzv. chytnou za nos. A přitom je to tak snadné, stačí dodržovat několik jednoduchých pravidel. Kupříkladu – když hraji, umísťuji bag nebo autíčko tak, abych se co nejméně zdržoval, a tím nezdržoval hráče za mnou, zásadně nezapisuji výsledky na jamkovišti apod. Prostě stará škola.

To jsme zmínili všeobecnou rovinu českého golfu. Vraťme se ale zpět na slavkovské hřiště. Je nabíledni, že každé sportoviště stojí a padá na počtu hráčů. Máte v nabídce nějakou formu veřejného členství, abyste tak rozšířili hráčskou základnu?

Velkou výhodou resortu je to, že nabízíme golfové aktivity nejen pro ostřílené hráče, ale i pro začátečníky. A právě veřejné členství může být pro leckoho skvělým prvním krokem, jak se dostat ke golfu. Pro tyto účely je zde k dispozici akademie v zámeckém parku, která v rámci šesti tříparových jamek nabízí nádherný výhled na slavkovský zámek.

Akademii již tedy v základních obrysech známe. Jak byste čtenářům popsal tzv. velké hřiště?

Renomovaný golfový architekt Hans Georg Erhardt hřiště charakterizoval jako linksové. Zpočátku byla snaha udržet hřiště v této typologii, ale časem jsme pochopili, že se stoprocentním linksem příliš dobře nepochodíme. Když jsme v roce 2010 pořádali mezinárodní mistrovství na rány, nechali jsme hřiště řádně zarůst travinami. Mistry links prověří, kdežto běžného amatérského hráče spíše odradí. Ne každý je ochoten se smířit s větší ztrátou míčků. Proto jsme se rozhodli pro přátelštější typ linksu, aby si na své přišel každý hráč.

Proběhly na hřišti i jiné příznivé změny pro hráče?

Přestože hřiště v současné době vnímám jako dobudované, vždy se najde něco, co se může vylepšit. Dolaďují se tedy jen detaily, jako cesty pro autíčka, měníme skladbu travin na greenech apod. Snažíme se, aby bylo hřiště v perfektní kondici. I když v období sucha to bývá oříšek, proto kupříkladu zavlažujeme především greeny a o vyprahlé ferveje se pak postará příroda, která je po dešti uvede do pořádku. Další změnou a vlastně i velkým lákadlem pro hráče všech úrovní je náš „indoor golf", který je ideálním doplněním hry nejen v době plískanic či zimním období.

Kterou jamku řadíte mezi tzv. signature hole?

Zcela jistě to je tříparová jamka číslo 12, s poměrně vysokým převýšením, s velkými pastmi i autem vpravo, lemovaná heavy roughem. Tohle všechno však kompenzuje dech beroucí výhled, kdy máte pocit, že máte nejen hřiště, ale i celý Slavkov jako na dlani.

Na jaké jamky by si měli hráči dát pozor?

Jsou to ty, které na první pohled vypadají jednoduše. Pro mě to jsou poměrně dlouhé čtyřparové jamky číslo 6 a 11, kde se dostat druhou ranou na green není tak snadné.

Golf je i o turnajích. Podělíte se o nějaké zajímavé postřehy?

V roce 2019 jsme hostili 3. nejvyšší turnaj evropské túry PRO GOLF TOUR. Po dobu již 10 let každoročně pořádáme mistrovství ČR profesionálů ve hře na rány a samozřejmě i komerční turnaje, které si prošly svým vývojem. Do roku 2008 se jednalo především o megalomanské akce za účasti spousty doprovodného programu, kdy se rozpočet jednoho turnaje nedostal pod půl milionu. Nutno podotknout, že hřiště z toho nakonec těžilo jen minimálně. Ale poté, v období, kdy začala doléhat krize, začaly firmy ořezávat budgety. Rozhodně nejsem proti komerčním turnajům, i ty jsou zapotřebí a spoustu lidí baví, ale je velmi přínosné, že vše začalo směřovat více do sportovna.

Pro každý sport je budoucností mládež. Zaznamenáváte příliv mladých golfistů? Kladete důraz na práci s mládeží?

Začnu tak trochu ze široka, ale hned se dostanu k pointě. V minulých letech jsme trenérům působícím v rámci resortu poskytli poměrně velkou volnost, kdy hlavním cílem bylo získat děti a motivovat je k tomu, aby u golfu zůstaly. Nebyl to příliš dobrý tah, je lepší mít věci pod kontrolou, proto si od letošního roku veškeré aktivity tohoto typu organizujeme sami, ve spolupráci s osvědčenými trenéry, s pány Jakoubkem a Truplem. I když jsme projekt Austerlitz golf academy spustili v dubnu, během několika dní se nám již přihlásilo přes 20 dětí, a to jsme ještě ani nespustili žádnou marketingovou akci. Snažíme se o naplnění kategorií, které vypisuje ČGF, jako jsou U14, U16 a U18. Samozřejmě, na své si přijdou i mnohem mladší děti. Děti jsou tedy, bez nadsázky, zcela jistě naší budoucností.

O děti a mládež je evidentně postaráno. Jak je to ale se seniory v golfu?

Je to skupina lidí, která má čas, a ten se v golfu počítá. Dnes již neplatí ani to, že je golf drahý sport. Domnívám se, že golf může být pro seniory to pravé ořechové. Je ale třeba najít cesty, jak seniory ke golfu přilákat.

Anebo zmírnit auru toho, že je golf drahý sport.

Bohužel netuším, jak to udělat. Toto povědomí je v naší společnosti pevně zakořeněné. Stačí se podívat na nějakou kriminálku, kde je golf vybarven jako sport pro boháče, nemluvě o tom, že když se chce vykreslit postava padoucha, tak častokrát hraje právě golf. Tyhle předsudky je poměrně těžké bourat. Avšak ve světě není golf vnímán v těchto negativních odstínech a tím se vlastně vracím na začátek našeho rozhovoru, kdy jsem zmiňoval rozdílné chování českých hráčů u nás a v zahraničí.
Ale zpět k seniorům. Uvedu zajímavý příklad, který hovoří za vše. Jedna moje známá, Češka, která kdysi emigrovala do Německa, mi ukázala strukturu německé golfové federace, kde bylo osob starších 60 let přes 90 %! Když jsem se jí zeptal, kdy ti lidé začali s golfem, s úsměvem na rtech odpověděla, že právě po té šedesátce, protože do šedesáti museli pracovat. To je i pěkný důkaz toho, že věk nemusí být až takový problém.

Jen pro srovnání, jaké je rozložení hráčů v rámci ČGF?

V rámci ČGF je to kolem 25 %.

Inu, časem se k těm seniorům dopracujete tak jako tak.

To ano, ale jen tím, že nám zestárnou aktuálně mladší hráči. Což je škoda, protože golf je úžasný sport, vhodný pro všechny věkové kategorie.

V každém resortu jistě není o nějaké kuriózní zážitky nouze. Podělil byste se se čtenáři o nějakou perličku?

Možná to bude spíše pro pamětníky, protože mladší generaci tato jména moc neřeknou. V roce 2011 navštívila náš resort tehdejší ikona světové atletiky Usain Bolt. Měli jsme takovou tradici, že kdykoliv nás navštívil někdo známý, tak jsme ho nechali podepsat na zeď restaurace ve Spike baru. Požádali jsme též Usaina Bolta, ale ten se tvářil dost neochotně. Tak jsme mu řekli, že nevadí, že už tam máme podpis Carla Lewise. V ten okamžik se jeho postoj změnil a hned se podepsal vedle něho.

Děkuji vám za rozhovor a ať se vašemu resortu daří!
Připravila: Magda Jochmanová
Převzato z časopisu GOLF 5-6/2024

UŽITEČNÉ INFORMACE
Veřejné členství – cena pouze 4 600 Kč
- Zámecká 6 jamková akademie
- 2x fee na velké hřiště
- 30 % sleva na hru na velkém hřišti