Dělat kedíka hráči, který vyhraje turnaj, s sebou obvykle přináší nějakou tu výhodu. Vítězové jsou většinou přeci jen štědřejší než normálně, a svou roli samozřejmě také hraje, pokud má caddy předem dohodnuta pevná procenta z výher.
Příhoda, kterou připomněli novináři na víkendovém Charles Schwab Challenge v souvislosti s minulým ročníkem, se ale vymyká i těm velkorysejším gestům, a hlavní roli v ní sehráli obhájce trofeje Kevin Na spolu s nosičem holí Kenny Harmsem.
Jihokorejského golfistu asi netřeba zásadněji představovat, žádné ořezávátko ale ve svém oboru není ani jeho kedík. Harms už v minulosti pomáhal takovým borcům, jako byli Hale Irwin, Raymond Floyd či Hubert Green, mimochodem všechno členové Golfové síně slávy. S Kevinem Na spolupracuje už přes deset let, a když prý loni dorazili do Texasu, hned jej zaujala jedna z doplňkových cen pro vítěze: nádherně zrenovovaný modrý historický vůz Dodge Challenger z roku 1973.
Harms z něj nemohl spustit oči a jakmile nastoupili společně s hráčem na první týčko, nedalo mu to a Kevina maličko pohecoval. „Řekl jsem mu, že mně by to v tomhle autě slušelo o poznání víc než jemu, a že až ten turnaj vyhrajeme, tak by mi ho mohl přenechat," smál se. Kevin Na se prý překvapeně podíval za sebe na auto, na kedíka, znovu na auto, a pak svolil. „Odpověděl, že KDYŽ turnaj vyhrajeme, tak auto bude moje. A já jsem na to hned opáčil: Ne KDYŽ, ale AŽ ho vyhrajeme. A jakkoli to zní divně, opravdu jsem tomu naprosto věřil," dušuje se Harms.
Od těchhle psychologických řečí jsou samozřejmě kedíci taky placení, a KDYŽ se turnaj nevyhraje, nikdo jim je připomínat nebude. Pravdou ale zůstává, že Na skutečně loni Charles Schwab Challenge vyhrál a to s relativně komfortním náskokem čtyř ran. A vzápětí ukázal, že je skutečný formát, protože klíčky od vytuněné káry okamžitě podle domluvy předal svému kedíkovi.
Ten byl samozřejmě štěstím bez sebe, už proto, že je do aut velký fanda a vlastní třeba Porsche 911 Carrera convertible nebo Porsche Cayenne z roku 2006. K elegantnímu vozu z roku 1973 má ale Harms citovou vazbu i z jiného důvodu: právě ten rok si prý totiž kdysi pořídil své první auto, přičemž za něj dal pouhých dvě stě dolarů. Model, který vlastní od loňského léta, by nejspíš bez problémů prodal stonásobně dráž, patrně si jej ale mnohem radši ponechá jako vzpomínku na svého opravdu velkorysého zaměstnavatele.
Připravil: Lukáš Pařenica