Byl zatraceně blízko. Rickie Fowler na US Open tři kola vládl. Do finálového dne vstupoval na dělené první pozici, poslední kolo ale zpackal, zahrál 75 ran a na trofej z majoru tak musí čekat dál. O pár dnů později si však zlepšil náladu a ovládl turnaj v Detroitu.

Čtyřiatřicetiletý Američan už na majorech několikrát pod vrcholem skončil. Památný je rok 2014, během něhož dělil druhý flek na The Open a US Open, byl třetí na PGA Championship a pátý na Masters. Kromě PGA Championship skončil na všech majorech nejhůř druhý, na úplný vrchol ale nikdy nevystoupal.
Letos mu na US Open chyběl opět kousek. V prvním kole zahrál jako první hráč v historii turnaje 62 ran, což před ním nikdy nikdo nedokázal. O pár minut později jej napodobil krajan Xander Schauffele. „Byl to skvělý den. Měl jsem dobrý start, když jsem zahrál desítku za tři. Začátkem týdne jsem se přitom necítil úplně v pohodě, ať už se švihem nebo jsem nedal moc dobrých patů," hodnotil po úvodním kole Fowler, který se definitivně vrátil mezi golfovou smetánku.

O rok dříve na tom byl ale daleko hůř. Na turnajích se mu nedařilo, a dokonce vypadl z elitní stovky světového žebříčku. Pak se ale vrátil ke svému původnímu trenérovi Harmonovi a začal zase stoupat vzhůru. Ještě na loňském US Open byl prvním náhradníkem, tentokrát už ale patřil k hlavním aktérům. „Rozhodně to bylo dlouhé a těžké období. V té situaci jsem byl mnohem déle, než byste chtěli. Ale vyplatilo se a nyní jsem zpátky tam, kde jsem. Dovolím si říci, že se přibližuji tomu, jak jsem na tom byl v letech 2014 a 2015," oddechl si.
V sobotu zahrál osmkrát birdie, za dva kola jich nahrál celkem 18 a vytvořil tím další rekord turnaje. V polovině majoru byl na 130 úderech, čímž vyrovnal devět let staré maximum Martina Kaymera. Do sobotního dne vstupoval s náskokem jednoho úderu na Wyndhama Clarka. „Být první je fajn, ale nic to teď neznamená. Chci v tom pokračovat a využívat své šance, jak nejlépe to půjde," plánoval.

Náskok jednoho úderu měl i po sobotě, skvělou šanci na vítězství ale nevyužil, a nakonec skončil až na děleném pátém místě. „Dneska jsem na to prostě neměl. Moje hra železy byla hluboko pod průměrem a nedařilo se mi proměňovat paty. A to jsou věci, které musí na majorech fungovat, zvlášť v neděli. Prostě dávat paty a snažit se nebýt ve stresu. Dnes to bylo naopak – celý den jsem jen bojoval," glosoval finálové kolo Američan, který s golfem začal už ve svých třech letech.

Titul po čtyřech letech
Rickie ale neměl hlavu svěšenou. Tušil, že je na dobré cestě. „Rozhodně si myslím, že jdeme správným směrem. Bylo hezké být zpátky a vědět, že mám šanci. Z tohoto týdne si odnáším spoustu dobrých věcí," tvrdil.
Nezdar z US Open dokázal rychle hodit za hlavu a za pár dnů slavil titul na Rocket Mortgage Classic, v jehož rozehrávce porazil Adama Hadwina a Collina Morikawu. „Je těžké to popsat slovy. Samozřejmě, letos se mi toho hodně podařilo a hrál jsem opravdu dobrý golf, takže jsem věděl, že s takovou hrou je to jen otázka času. Měl jsem ale za sebou několik těžkých víkendů, během kterých jsem měl šanci," radoval se Fowler, jehož triumf sledovala i dcera Maya. Populární americký golfista čekal na svůj šestý titul z PGA Tour déle než čtyři roky.

Výhra na 67. pokus
Fowlerova cesta je od začátku pod ostrým drobnohledem. Dlouhých 36 týdnů byl amatérskou světovou jedničkou. V roce 2008 získal Ben Hogan Award určenou nejlepšímu americkému vysokoškolskému golfistovi. O rok později přešel mezi profesionály. A na scénu vtrhl jako velká voda. Byl extravagantní, vynikal oblečením, nosil kšiltovku. Byl zkrátka jiný.
Na prvním turnaji skončil sedmý, na Frys.com Open se dostal až do play-off. Parádní sezonu uzavřel úspěšnou kvalifikační školou a vysloužil si obrovskou pozornost expertů, fanoušků i svých soupeřů. Čekalo se, že ve svém raketovém rozletu bude pokračovat, Fowler se ale prvního titulu na zámořském okruhu dočkal až na 67. pokus. V roce 2012 vyhrál Wells Fargo Championship na hřišti Quail Hollow. V play-off tehdy porazil D. A. Pointse a světovou jedničku Roryho McIlroye. „Věděl jsem, že na to mám, a byl jsem trpělivý. Je to dobrý pocit, satisfakce a určitě uvolnění," nechal se tehdy slyšet.

Na druhý titul čekal další tři roky. „Potřebuji se dostávat více do bojů o titul, musím být konsistentnější a vyhrávat více turnajů," uvědomoval si. V roce 2015 jej magazín Sports Illustrated označil za jednoho ze dvou nejpřeceňovanějších golfistů planety, Fowler však vzápětí ovládl The Players. „Výsledkům ankety jsem se zasmál, ale ano, pokud někdo měl nějaké pochybnosti, tak tady je odpověď," usmíval se.
Ještě po dvanácté jamce přitom ztrácel na vedoucí příčku pět úderů, na posledních čtyřech jamkách ale zahrál pět ran pod par, v rozehrávce porazil Sergia Garcíu i Kevina Kisnera a znovu si mohl vychutnávat sladký pocit vítězství. „Před dvanáctou jamkou jsem byl ze hry o titul, ale dokázal jsem se zvednout a je to úžasný pocit vyhrát tenhle výjimečný turnaj. Měl jsem dosud jen jeden titul a věděl jsem, že bych jich měl mít víc, což jsem teď dokázal," dodal.

Kopanec do zadku
Ve stejném roce vyhrál taky Scottish Open z kalendáře Europen Tour, přidal trofej ze zámořského Deutsche Bank Championship a poté, co na začátku roku 2016 ovládl taky Abu Dhabi HSBC Golf Championship, vystoupal na čtvrté místo světového žebříčku. Výš ještě nikdy předtím nebyl. A vítězil i potom. Od triumfu z Phoenix Open 2019 ale čekal na další triumf až do Detroitu. „Myslím, že zásadní aspekt mé hry, který mě opustil, byla krátká hra. Zkoušel jsem různé patry," komentoval s odstupem času své tápání.
Ještě před dvěma lety končil sezonu předčasně, mimo play-off FedEx Cupu. „Je to na ho*no. Vím, čeho jsem schopný. Byl jsem tam, hrál proti nejlepším hráčům na světě a byl několik let mezi pěti až deseti nejlepšími hráči světa. Nyní jsem ale v pozici, která mi není příjemná, není to pozice, kde bych chtěl být," dodal ke svému postavení. Do play-off se tehdy nedostal poprvé v kariéře. „Je to pro mě lehký kopanec do zadku. Jedu domů a musím se připravit. Zamakat a nechat to za sebou," vzkazoval.

Na období, kdy se trápil, nevzpomíná moc rád. „Když jste dole, víte, že tam být nechcete. To proto, že už jste zažili, jaké to je být mezi těmi nejlepšími. Jenže v tuhle chvíli se vám zdá, že cesta zpátky je dlouhá a náročná bitva. A leckdy pokořující," přiznal zpětně.
Byl ale jedním z těch, kdo se ze dna dokázal vydrápat zpátky nahoru. „Každý si v golfu prošel vzestupy a pády. Samozřejmě jsou chvíle, kdy si v těch nejhorších okamžicích říkáte, jestli se ještě někdy na bývalé pozice vrátíte. V tomhle je golf jedním z nejtvrdších sportů a nic v něm nemůžete brát jako samozřejmost," prohlásil.

Zpátky v Ryder Cupu
Díky návratu formy se dostal i do amerického rydercupového týmu. V soutěži startoval už čtyřikrát, ovšem pouze v roce 2016 slavil výhru. V letech 2010, 2014 a 2018 vždy jen smutně sledoval, jak se radují hráči z Evropy.
Do letošního týmu se dostal jako jedna ze šesti voleb kapitána USA Zacha Johnsona. Letošní Ryder Cup se bude hrát v Římě, kam už se Rickie hodně těší. „Nechápejte mě špatně, je skvělé hrát doma, ale atmosféra je jiná a cool, když hrajete na území někoho jiného. Fanoušci v Evropě – ne že by to ti naši nedělali – odvádějí skvělou práci a oceňují dobrý golf," vzkázal Fowler před začátkem italského dobrodružství.
V americkém týmu už patří mezi ty nejzkušenější. „Myslím, že se dokážu spárovat téměř s kýmkoli. Doma hraju hodně s Patrickem Cantlayem. Rád bych si zahrál i s Brianem Harmanem Vždy jsem miloval jeho hru a respektoval jsem to, čeho dosáhl," vzkázal na dálku.

Zpěvák Rickie
Rickie nepřitahuje pozornost jen svými výkony, ale vlastně vším, co se okolo něj děje. Neodmyslitelně k němu patří i oranžová barva, ve které už před lety začal hrávat poslední turnajová kola. Důvod? Vzdává tím hold Oklahoma State University.
Před lety se taky blýskl coby zpěvák a společně s Benem Cranem, Bubbou Watsonem a Hunterem Mahanem „vystupoval" ve skupině Golf Boys. Před US Open tehdy vydali píseň Oh Oh Oh, ze které putoval výtěžek na charitativní účely. V roce 2011 stál taky u vzniku nadace Rickie Fowler Foundation, která pomáhá komunitám domorodých Američanů a Japonců. Objevil se i v několika reklamách.

Na těle má rovněž řadu tetování. Například na levém bicepsu má japonsky vytetováno jméno Yutaka Tanaka – svého dědečka, který je Japonec. Další z jeho tetování pak připomíná letní olympijské hry v brazilském Rio de Janeiru.
V golfu toho spoustu nahrál po boku legendárního basketbalisty Michaela Jordana. On sám se hodně věnoval i motokrosu. Jenže pak se zranil, měl zlomeniny na chodidle a ve 14 letech se rozhodl, že dál dostane přednost golf.
Po boku mu stojí americká atletka Allison Stokke, se kterou se potkal v roce 2017. O dva roky později se vzali a v roce 2021 se jim narodila dcera Maya. A právě s nimi slavil letošní triumf na Rocket Mortgage Classic. „Vítězství je skvělé, ale jsou důležitější věci, pro které je třeba žít," usmíval se.

Text: Petr Sobol, foto: TaylorMade Golf
Převzato z časopisu GOLF 11-12/2024

STRUČNÁ VIZITKA
RICKI YUTAKA FOWLER
Datum narození: 13. prosince 1988
Místo narození: Murrieta, Kalifornie, USA
Rezidence: Jupiter, Florida, USA
Pro od roku: 2009
Vstup na PGA Tour: 2010
Počet profesionálních výher: 10 (PGA Tour: 6, DP World Tour – 2, ostatní – 2)
Umístění na světovém žebříčku (k 11. 9. 2023): 25.
Umístění ve FedEx Cupu (k 11. 9. 2023): 16.
Týmové soutěže: World Cup (2016), Ryder Cup (2010, 2014, 2016, 2018, 2023), Presidents Cup (2015, 2017, 2019)
Individuální ocenění: Cena Ben Hogana (2008), Nováček roku na PGA Tour (2010)