Jako sýr. Prosím? No přece Poulterovy nohy. Oni už se totiž profíci mohou odhalovat. Fotografie jejich bledých lýtek obletěly svět. Přísná pravidla profesionálního golfu popustila stavidla. Zatím jen v Evropě a pouze v rámci cvičných kol či pro-am. Zatím... Nastává revoluce v šatníku? Co na to kluby? Jak se mění golfová móda a jakou cestou se bude ubírat?

Zatímco počátky hry samotné se podle některých pramenů datují do poloviny 15. století, byť se o původu vedou spory, první „seriózní" záznamy o golfové módě jsou o poznání mladšího data. Ať už však půjdeme jakkoliv daleko do minulosti, vždycky narazíme na poměrně striktní pravidla, jež se k odívání vztahovala, stejně tak však najdeme rebely, kteří danou linii překračovali. Vědomě či nevědomky.

Dědictví versus snobské elitářství
Spousta hřišť vyžaduje odpovídající oblečení. A právě to je kámen úrazu. Golfem „nepolíbení", ale i řada z těch, kteří by hru rádi vyzkoušeli, v tom spatřuje v lepším případě přežitek, v horším případě výlučnost, elitářství, snobství. Zastánci starých pořádků proto stále častěji bijí na poplach. Jejich argumenty? Etiketa, duch hry, dědictví, tradice... S golfem přece odjakživa byla spojena noblesa i elegance!

Proti letitým pořádkům se přitom více bouří ti, na jejichž odívání se zdaleka nevztahují tak přísná pravidla, tedy golfisté hrající pro radost. Profesionální golf je o poznání svázanější. Paradoxně však právě z tohoto tábora vzešly návrhy nahrávající moderně. A nezůstalo jen u nich, European Tour začala konat a umožnila hráčům vyměnit dlouhé kalhoty za kraťasy. Byť jen pro cvičná kola nebo pro-am.
„Hráči to přijali s radostí," prozradil první muž EPGA Tour Keith Pelley a dodal, „kraťasy představují přirozený krok na cestě k modernizaci hry. U nás jsou hráči na prvním místě, stejně jako fanoušci. Golfová móda je něco, co si mladí musí osvojit. Naše pravidla jsou striktní, ale na druhé straně musíme vnímat stanoviska, pokud jde o módní styl. Tento krok považuju za dobrý začátek."

Novinku si profíci pochvalovali. „Je to dobrá myšlenka," shrnul jejich pocity Rory McIlroy a se smíchem doplnil, „já ale budu muset chvíli počkat, než se opálím, nerad bych vystavoval své bledé nohy. Každopádně se to hráčům zamlouvá, v horkém počasí to ocení dvojnásob."
Podobné nadšení neskrýval ani Jordan Spieth. „Skvělý nápad. Rád bych se toho v brzké době dočkal i na PGA Tour," vyslal vzkaz za oceán. Ovšem zdá se, že zůstane jen u přání, neboť představitelé PGA Tour reagovali takřka okamžitě. Jejich stanovisko znělo zamítavě. Profesionální golfista se od „lokálního nadšence" neliší jen cifrou ve skóre kartě, ale také stylem odívání, zaznělo zcela nekompromisně.

Včera není dnes
Golfová móda byla odjakživa specifická, v začátcích spíš dbalá elegance, takže o nějakém pohodlí při švihu nemohla být řeč. Country Club představoval svět sám pro sebe, kde se sdružovala smetánka. A tomu odpovídal i šatník.
Dámy sešněrované v korzetech a ve spodničkách, pánové v saku, kalhotách po kolena nasoukaných v ponožkách a s vázankou. Ve 30. letech minulého století se pravidla začala mírně uvolňovat, ženy „revoluci" zažívaly nedlouho před druhou světovou válkou, kdy dlouhé sukně vystřídaly třeba jednodílné kombinézy.

Za zlatou éru golfové módy jsou považována 50. léta 20. století, kdy se výrazně upouštělo od někdejší formálnosti. Snad ani nemusím připomínat, jak významnou úlohu v tom sehrál legendární Arnold Palmer, idol a skutečná ikona tohoto sportu. Díky němu se běžným standardem staly khaki kalhoty a polo s krátkým rukávem. Dalším skvělým ambasadorem na poli golfové módy byl o fous později Gary Player, který si vytříbený styl udržuje dodnes.
Deset let nato došlo i na ženy, které se v rostoucí míře objevovaly na hřištích v tričku bez rukávů a v bermudách. Kontroverzi zprvu působily golfové sukně.

Protipólem „zlatých padesátých" jsou 70. léta. Návrháři je „zaneřádili" bizarní kombinací zářivých barev i nesourodých barevných kombinací. Tento trend se přelil minimálně do další dekády. Vznikl mišmaš všemožných stylů, z něhož místy prosáklo retro. Dříve narozeným hned v mysli naskočí obraz Paynea Stewarta v pumpkách a pověstné „bekovce".

S nástupem značek jako Nike, Puma či Adidas pronikl do golfových kolekcí výrazně sportovní charakter, prim však dnes nehrají jen barvy nebo vzory, nýbrž funkčnost a pohodlí. V osobě Brysona DeChambeaua s payneovskou čapkou můžeme spatřovat jemné odkazy na dnes už nežijící legendy, John Daly nejspíš osloví hráče, kteří se nebojí experimentů.
Na pultech obchodů si jednoduše vybere každý. A až budete řešit dilema kraťasy versus dlouhé nohavice, mějte na paměti, že druhá varianta plní i ochrannou funkci.

Hall of Shamers
V parafrázi na dvoranu slávy (Hall of Fame) podle šatníku snadno sestavíme seznam hráčů, kteří by pro své módní výstřelky zasloužili místo v Hall of Shame, tedy v „síni hanby".
Uštěpačné poznámky pravidelně sklízel třeba Nick Faldo, jehož výběr svetrů nejednoho fanouška přiměl ke zdvižení obočí. V 60. a 70. letech se na paškál módních znalců dostával Doug Sanders. Pro své oděvní kreace si dokonce vysloužil posměšnou přezdívku „Páv fervejí". Buď vážně zcela postrádal vkus, nebo musel být barvoslepý!
A co by to bylo za výčet, jakkoliv stručný, pakliže by v něm scházel Woody Austin? Evidentně má rád modrou, bílou, červenou... A právě v tom vězí problém, Woody snad ještě nenašel barvu, jaksi nenarušující barevné spektrum, které je ochotný na sebe navléct.

Také Rickie Fowler, americká tvář uskupení Cobra/Puma, přišel párkrát „do řečí". Je milý, přívětivý, výborný golfista, ale jeho outfit občas udiví. Se svým nezapomenutelným oranžovým kompletem by možná vyvolal ovace během Halloweenu, ale na greenech?!
V klidu nenechává golfové příznivce ani John Daly. Když už se okoukal jeho neortodoxní švih a nad jeho prohřešky, pokud jde o životosprávu, jen mávneme rukou, upsal se značce vyrábějící opravdu nevšední svršky. Američanovy pestrobarevné oděvy velikosti XXL údajně okomentoval i hudebník Stevie Wonder, jenž měl prohlásit: „Jak ohyzdné!" Je přitom všeobecně známo, že je Stevie nevidomý. Ovšem výrobce si svůj „nosič" nemůže vynachválit a na greenech se to stále častěji hemží Dalyho následovníky z řad amatérů.

Nejcennější kov si od nás ovšem vysloužil jiný výtečník. Skoro se ani nechce věřit, že golfista, který se podílí na tvorbě vlastní řady oblečení pod zkratkou IJP Design, si na sebe vzal něco tak příšerného jako leskle zlaté tričko! A tak aby barva ladila tón v tónu, udělujeme Ianu Poulterovi zlatou medaili.
Není to ostatně poprvé, co Angličan dostal od módních guru co proto. Jeho příliš anglické kalhoty, jak ušité z národní zástavy, také nedaly kritikům spát, podobně jako Ianova záliba v kalhotech s tartanovým vzorem. Nás ale skutečně dostal do kolen až oním zlatým tričkem a k tomu hnědými kalhotami s prapodivným potiskem na dolní části nohavice.

Přehlídkou skvělého golfu bývá prestižní Ryder Cup. Týmová soutěž si žádá i několik sad obleků, funkčních a slušivých. Traduje se, že pokud jde o oblečení pro jednu z nejprestižnějších týmových soutěží světa, Američané za svými protějšky z Evropy obvykle zaostávají. A v roce 1999 tomu skutečně nasadili korunu.
Před zraky domácích fanoušků v Brookline sice slavili triumf, ovšem u módní policie to projeli na celé čáře. Při ohledání z dálky možná dělali radost nadšeným filatelistům... Jejich úbory patří k tomu nejhoršímu, co kdy bylo na fervejích a greenech k vidění a podle mnohých šlo o nejhorší týmový outfit vůbec.

A ještě ve stručnosti k jednomu z nezbytných doplňků, zvlášť v horkých letních dnech. Ano, mám na mysli čepici. Tou zaujal třeba poněkud excentrický Švéd Jasper Parnevik, známky za styl nezískal ani Lee Trevino se svým rovným kšiltem. Shingo Katayama by pak směle mohl přizvat do flightu texaského „Džejára" i s bráchou a k tomu Elvise Presleyho.

Tradice víc než „Tiger"
Podmínky, za jakých vás pustí do hry, dávají hřiště veřejně na vědomí. Ne snad, že by vás všude vykázali, pokud nedodržíte předepsaný dress code, nicméně přinejmenším se vám dostane zdvořilého vybídnutí, abyste napříště pravidla dodržovali.
Dress code se mění hřiště od hřiště, mnohem přísnější přístup očekávejte v Anglii či Skotsku, kde si potrpí na tradici. Na mnoha prestižních adresách také můžete narazit, pakliže se dostavíte v tričku se stojáčkem. A věřte, že neuspějete ani s argumentem typu „vždyť v něm hraje i Tiger". Lačníte-li i tak po hře, nezbude vám, než zamířit do poněkud předraženého proshopu...

Cestujete-li za golfem, a platí to nejen pro zahraniční hřiště, ujistěte se, co je zapovězené a co beztrestně projde. Coby prvotní indikátor poslouží třeba ceny green fee nebo status hřiště. Čím vyšší cena, o to striktnější dress code. Stejně tak v luxusnějších privátních resortech očekávejte velmi konzervativní přístup k odívání. Zde mnohdy neprojdou ani golfové šortky.
Postupně nicméně dochází k uvolňování pravidel do podoby, která by se v kostce dala shrnout následovně: zapomeňte na bermudy, trička bez límečku a modré džínsy. Ačkoliv... i ty rifle vám už na některých hřištích odpustí. Je to správné? Odpověď ponechám na vaší libovůli. Revoluce dostává zelenou...

Pravidlo „36"
Že oni mi prodali špatný výtisk? Ptáte se sami sebe, když marně listujete nejnovějším vydáním Pravidel. Neplýtvejte časem, uvedené pravidlo byste zde hledali zbytečně. Zkuste však dbát dobře míněné rady. Měříte-li v pase víc než 36 palců (91,5 cm) a pokud vám už bylo 36 let, raději se vzdejte bílých opasků, zvlášť chcete-li je kombinovat s tmavými svršky...

Opatrně je třeba nakládat i s logem, kterým výrobci své kousky opatřují. Ať už budete poseti třeba známou fajfkou tak hustě, že za sucha od ní hrozí vzplanout přilehlý lesík, je na zvážení, zda se škrtit ještě opaskem se sponou přes půl břicha, která přímo křičí swoosh... Ale platí to pochopitelně i pro jiné značky.
Pečlivě je třeba volit také velikost i vzor. Pokud jste vysportované postavě dali sbohem už před lety, pak vám horizontální pruhy nezalichotí. Stejně tak vám dobrou službu neodvede oblečení o tři čísla větší, než je vaše konfekční velikost. A konečně propadnete-li opravdu bláznivým kalhotám po vzoru Johna Dalyho, zkombinujte je s jednobarevným tričkem.

A to nejdůležitější nakonec. I když móda světem hýbe, nesuďte golfisty podle oblečení. On vám to kolikrát i „strejda v sepraným triku" může pěkně natřít. Buďte skutečnými gentlemany, jak velí nepsané pravidlo, jen tak s vámi bude radost hrát a spoluhráči vám i případné nedostatky v šatníku jistě odpustí.

Převzato z časopisu GOLF 5/2016
Text: Petra Prouzová, foto: ING Image