„Bylo to nejsnadnější golfové kolo, jaké jsem kdy hrál," prohlásil prý David Duval o svém životním výkonu na Bob Hope Chrysler Classic v roce 1999. Američan, jehož dodnes můžeme vídat jako televizního golfového analytika, se tehdy přidal k magickému Klubu 59, zahrnujícímu hráče, kteří dokázali na turnaji PGA Tour zapsat v některém z kol výsledek pod šedesát ran. Jedno z hlavních témat našeho letního vydání vám představí všechny jeho členy a přidá i pár zajímavostí navíc: citát v úvodu nicméně dosvědčuje, že k zápisu do dějin potřebujete pevnou ruku a lehkou mysl.

A, popravdě, taky nějakou tu trochu štěstíčka, případně pořádnou kliku. Není ostatně náhodou, že ve výčtu členů elitní společnosti nenajdete ta úplně nejslavnější jména golfové historie. Jack Nicklaus, Arnold Palmer, Tiger Woods? Nikdo z nich si výsledek začínající pětkou nepřipsal. Zato se objeví pár hráčů, na které už si nejspíš ani nepamatujete, pokud jste je ovšem kdy vůbec znali.

Co ovšem asi zná každý rekreační golfista, je tíha osudových okamžiků, v nichž máte šanci pokořit nějaký svůj vlastní výsledkový milník. Příklad? Je to pár let, co jsem usiloval o zdolání magické hranice 100 ran na kolo. Kulaté stovky přibývaly jedna za druhou, sem tam 101 nebo 102, ale kýžený dvojciferný výsledek pořád nikde. Nepomáhalo si rány průběžně sčítat, nebo naopak vůbec nesledovat – všechno marné. Až jsme se tomu s kamarády už museli smát, devadesátkový výsledek se prostě na skórekartu ne a ne dostat.
Trvalo to dobrý rok a půl, než se to nakonec povedlo, ale mysl každého golfisty se zkrátka v těch rozhodujících chvílích nutně rozechvěje tušením, že by to tentokrát mohlo vyjít. Mimochodem, aktuálně mám osobní rekord na osmnáctku rovných 90, takže jistě tušíte, kterým směrem se bude ubírat moje mysl příštího zhruba půldruhého roku...

Ale zpět k těm opravdu nejlepším. Zatím nejmladší člen výsledkové golfové smetánky Scottie Scheffler to po svém zápisu do dějin shrnul jednoduše: „Nedostanete za kariéru moc šancí zahrát 59, takže je celkem prima, že se mi to povedlo." Prima to samozřejmě opravdu je, jinak to ale mladý Američan možná opravdu docení až časem.
Ostatně, v témže turnajovém kole na Northern Trust měl jeho krajan Dustin Johnson jedenáct pod par dokonce už po pouhých jedenácti jamkách! Nakonec ale současná světová jednička zapsala „jen" 60 a na vstup do pověstného Klubu 59 tak čeká. A jak už bylo správně řečeno, dočkat se nemusí, protože tuhle šanci má i většina těch nejlepších golfových profíků jen jednou dvakrát za život.

Přeji vám proto s vrcholícím létem a tím pádem tou nejhezčí částí sezony, aby se vám dařilo odmazávat a posouvat své kariérní milníky s lehkostí a noblesou. A je docela jedno, jestli to bude 90, 100 nebo třeba 120 ran. Laťku si totiž v golfu nastavujeme sami podle chuti a její překonání potěší pokaždé. Tak ať se daří!

Převzato z časopisu GOLF 6-7/2021